Republíki ya Kongó Demokratíki

République Démocratique du Congo
Repubilika ya Kôngo Demokratiki
Jamhuri ya Kidemokrasia ya Kongo
Ditunga dia Kongu wa Mungalaata
Ndungukulu wa Kongo bwa Kwanimuetha

Dalapo
Bɛndɛ́lɛ ezangi
elílí_elembo-nkita
Mokáno mwa ekólo Justice – Paix – Travail
(Lifalansé): Bosémbo - Bobóto - Mosálá
Loyémbo-lokúmu Debout Congolais
·Ba feti
dipanda na Bɛ́lɛjika
Description de l'image Democratic_Republic_of_the_Congo_%28orthographic_projection%29.svg.
Administration
Forme de l'État Republíki
Mokonzi wa ekólo Mokonzi wa ekólo
Nkótá ya letá Lifalansé
Nkótá ya ekólo Lingála, Kiswahíli,
Ciluba, kikɔ́ngɔ ya leta
Mbóka-mokonzi Kinsásá
Géographie
Engumba monɛ́nɛ Kinsásá
Superficie totale 2 E9 km2
(Etando 2 345 410)
Fuseau horaire Ngonga UTC+1 mpé UTC+2
Histoire
Démographie
Mito (2016) 78 736 153 hab.
(classé 15e)
Densité 34 hab./km2
Économie
mosɔlɔ Falánga ya Kongó (CFR​)
Divers
Nsuka ya kodi .cd
motángo ya foni +243


Republíki ya Kongó Demokratíki ezalí esé ya Afríka ya Mambénga, ezwáká lipandá o sánzá ya motóbá mokɔlɔ mwa 30 mobú mwa 1960.

Lokótá kokoma

Na ekólo Kongó nkótá nkámá íbalé ilobamaka . Nyɔ́nsɔ wâná elakísí boyébí bwa bato ya bomɛngo etondi mabelé. Ciluba, kikongo, lingála mpé kiswahíli izalí nkótá ínei inɛ́nɛ ya ekólo, kasi nkótá nkámá íbalé ilobamaka na ekólo Kongó.

Míngi sé na káti ya nkótá ya ekólo bokoyéba etando ya bikelá, mabelé, nyama mpé nzeté.

Bamɔ́ngɔ bazalí na nkómbó míngi ya nzeté ya mbíla na maye manso basálelaka. Sɔ̂lɔ, nzeté ya mbíla eyébaní káka mpó na mafúta na masanga tɛ̂. Eyébaní lokóla nkísi ekosílisa makɔnɔ, na yangó mpé bakosála bitúnga mpé bikilakila.

Lisapo kokoma

Ekakoli ya molái : Lisapo lya Kongó-Kinsásá

Tálá mpé: Ntángo ya banɔ́kɔ́ (Kongó-Kinsásá), Bɛndɛ́lɛ ya Kongó-Kinsásá, Bilembo-nkita ya Kongó-Kinsásá

Zaïre ezaláká kobanda mobú mwa 1971 téé 1999 nkómbó óyo ebêngámákí « Republíki ya Kongó Demokratíki », mfalanga ya ekólo wâná, mpé ebale óyo epésáká ekólo Kongó ebimélí na yě see mɔ̌kɔ́ na mayi-mozindo Atalantiki.

Congo belge elongákí lipanda na 1960, o nkómbó ya « Republíki ya Kongó », nkómbó nsé mɔ̌kɔ́ na kolonia ya kala ya Falansia - Kongó-Brazzaville. Nkómbó ya « Republíki ya Kongó Demokratíki » ezwamákí na 1966, kasi bikólo bíbalé basilákí koyébana míngi-míngi, mpé kokesana na nkómbó ya bingúmba-mikonzi bya bangó, mpɔ̂ na komíbêngama Kongó-Léopoldville (mpé Kongó-Kinsásá na nsima 1965), na Kongó-Brazzaville.

Nkómbó ya kala Nkómbó ya sika (1965)
Léopoldville
tǒ Leopoldstad
Kinsásá
Stanleyville
tǒ Stanleystad
Kisangani
Élisabethville
tǒ Elisabethstad
Lubumbashi
Jadotville
tǒ Jadotstad
Likasi
Albertville
tǒ Albertstad
Kalemie
Cocquilhatville
tǒ Cocquilhatstad
Mbándáká
Costermansville
tǒ Costermanstad
Bukavu
Bakwanga Mbuji-Mayi
Luluabourg
tǒ Luluaburg
Kananga
Banningville
tǒ Banningstad
Bandundu
Nouvelle Anvers
tǒ Nieuw-Antwerpen
Makanza
Port Francqui Ilebo
Paulis Isiro
Thysville
tǒ Thysstad
Mbanza-Ngungu
Bailleux Kindamba
Bloc 10 Minkelo
Bloc 100 Kialowa
Bousin Palabala
Catterbeeke Ngombo
Cattier Lufu-Toto
Cippelo Manzonzi (galé ya kala)
Kialowa (galé ya sika)
Dethieu Mweke
Fornasari Nduizi
Rifflart Lemba
Nkómbó ya kala Nkómbó ya sika (1965)
Leverville
tǒ Leverstad
Lusanga
Baudoinville
tǒ Boudewijnstad
port et territoire
Moba
Baudoinville
tǒ Boudewijnstad
engumba
Virungu
Ponthierville
tǒ Ponthierstad
Ubundu
Banzyville
tǒ Banzystad
Mobayi-Mbongo
Cattier Lufu-Toto
Élisabetha Lukutu
Charlesville
tǒ Charlesstad
Djokupunda
Aketi Port-Chaltin Aketi
Bomokandi Bambili
Kilomines Bambumines
Moerbeke (Bas-Congo) Kwilu-Ngongo
Sentery Lubao
Vista Nsia Mfumu
Wolter Luila
Brabanta Mapangu
Greinerville
tǒ Greinerstad
Molula
Kindu-Port Empain Kindu
Liénart Andoma
Moanda Muanda
Vista Nsiam-Fumu
Franquet Kingatoke
Hardy Loma
Marchal Muala-Kinsende
Monolithe Tadi-Bimosi
Vindevoghel Kinsembo


Bato kokoma

Ekakoli ya molayi : fr:Démographie de la République démocratique du Congo


 
Évolution de la démographie entre 1961 et 2003 (chiffre de la FAO, 2005). Population en milliers d'habitants.
est. bato source
1990 37 405 000 (UNHCR Bikólo bya Molɔngɔ)
1991
1992
1993
1994
1995 45 453 000 (UNHCR Bikólo bya Molɔngɔ)
1996 46 812 000 (UNHCR Bikólo bya Molɔngɔ)
1997 48 040 000 (UNHCR Bikólo bya Molɔngɔ)
1998
1999
2000 51 390 000 (globaldefence.net)
2001 53 624 718 (yuli; CIA World Factbook)
2002 55 225 478 (yuli; CIA World Factbook)
2003 56 625 039 (yuli; CIA World Factbook)
2004 58 318 000 (CIA World Factbook)
2005 60 085 804 (yuli; CIA World Factbook)


Bitúká bya Kongó-Kinsásá kokoma

 
Bitúká ya Kongó Kinsásá - 2005

Ekakoli ya molayi : Bitúká bya Kongó-Kinsásá

Biteni mikonzi bya Kongó-Kinsásá mibengami Bitúká (Provinces ya Lifalansé). Kinsásá ezalí mboka mokonzi ya ekólo mpé efándeli ya bitúlúká bya ekólo. Ezalí na makokí ma engumba. Bingumba mpé bitúká biyángélámí, bizwí makokí ma koyángela yangó mɔ̌kɔ́ na mobéko mpé bikambémí na bato baye bazwamí na bitúká bike bya mbóka. Bitúká biina bia bonsɔ́mí bizalí mbóka mondɛ́lɛ́, komine, seketele mpé sefeli. Bitúká bya Kongó-Kinsásá bazalí:

Nkómbó ya Etúká Engúmba Mokonzi na Etúká Nkómbó ya Kala ya Etúká
1 Kinsásá Kinsásá Mbóngwáná tɛ́
2 Kongo central Matadi Bas-Congo
3 Kwango Kéngé Bandundu
4 Kwilu Kikwit Bandundu
5 Mai-Ndombe Inongo Bandundu
6 Kasaï Luebo Kasai ya Límbe
7 Lulua Kananga Kasai ya Límbe
8 Kasaï Oriental Mbuji-Mayi Kasai ya Monyɛlɛ
9 Lomami Kabinda Kasai ya Monyɛlɛ
10 Sankuru Lodja Kasai ya Monyɛlɛ
11 Maniema Kindu Mbóngwáná tɛ́
12 Sud-Kivu Bukavu Mbóngwáná tɛ́
13 Kivu du Nord Goma Mbóngwáná tɛ́
14 Ituri Bunya Monyɛlɛ
15 Wɛlɛ ya Likólo Isiro Monyɛlɛ
16 Tshopo Kisangani Monyɛlɛ
17 Wɛlɛ ya Nsé Buta Monyɛlɛ
18 Ubangi du Nord Gbadolite Mambénga
19 Mongala Lisala Mambénga
20 Ubangi del Sur Gemena Mambénga
21 Équateur Mbándáká Mambénga
22 Tshuapa Boende Mambénga
23 Tanganyika Kalemie Katanga
24 Haut-Lomami Kamina Katanga
25 Lualaba Kolwezi Katanga
26 Haut-Katanga Lubumbashi Katanga

Politíki kokoma

Ekakoli ya molayi : Politíki bya Kongó-Kinsásá

Mobéko-likonzi :

Bakambi-ekólo :

Bakambi Letá :

Mambí ma mabelé kokoma

 
Karta ya nkótá makonzi ya Babantu óyo makútání o Ekólo Kongó

 

Ekakoli ya molayi : Mambí ma mabelé ma Kongó-Kinsásá

Ekonomi kokoma

Ekakoli ya molayi : Ekonomi ya Kongó-Kinsásá

Tala mpe : Coltan

Tála mpé kokoma

 

Wikimedia Commons propose des documents multimédia libres sur la République démocratique du Congo.


Nkásá o libándá kokoma



Bisé ya Afríka

 Afríka ya Méditeranéa : Aljeria · Ejipte 1 · Libîya · Malɔkɛ 3 · Sudani · Tunisia

 Afríka ya Wɛ́sita : Bɛnɛ́ · Burkina Faso · Gambi · Gana · Ginɛ · Ginɛ-Bisau · Kapvel 2 · Kotdivual · Liberia · Mali · Moritani · Nizé · Nizeria · Senegale · Sierra Leone · Togo

 Afríka ya Katikati : Gabɔ́ · Ginɛ-Ekwatorial · Kamerun · Kongó-Brazzaville · Kongó-Kinsásá · Santrafríka · Santu Tome mpé Príncipe · Tsadi

 Afríka ya Ɛ́sita : Burundi · Djibuti · Elitré · Etiopi · Kɛnya · Rwanda · Seyshel 2 · Somalia · Sudani ya Sidi · Tanzania · Uganda

 Afríka ya Sidi : Angola · Botswana · Eswatini · Komori 2 · Lesoto · Madagasikari 2 · Malawi · Morisi 2 · Mozambíki · Namibia · Sidafríka · Zambia · Zimbabwe

Bisé mosusu : Sahara ya Limbɛ 4 · Somaliland

1 ezalí kaká eténi ya Afríka ndámbo    2 ekólo óyo ekútání o káti ya mái-mozindó    3 ezalí eténi ya Lisangá ya Afríka te    4 endimámí na bikólo niɔ̌nsɔ ya molɔngɔ́ tɛ́, kasi ezalí eténi ya Lisangá ya Afríka